Třeboň a okolí

Do Třeboně jsme se vydali druhý den naší dovolené.......jak jinak než na kole.......jezdíme sem vždy kouknout se na oblíbená místa.....projít si okolí zámku,náměstí,někdy si vylézt na věž a podívat se na nádhernou krajinu.
Třeboňsko je rovinatá krajina protkaná hustou sítí cyklotras a stezek.

Podívali jsme se k zámku......vždy tu ráda obhlížím jejich květenu.

Trochu jsem si pohrála s fotkami.

Jinak snad jediný květ ibišku zde byl,ale zato nádherně nakvetlé fuksie,plody fíku a citróny.......a nádherné lekníny.

Počasí bylo trochu zakaboněné

Nejdříve jsme si plánovali,že zde zůstaneme na oběd,ale pak jsme se rozhodli že pojedeme dál.

Vydali jsme se k rybníku Rožmberku.......je vzdálen asi 2.km od Třeboně.Je to největší český rybník a je také někdy nazýván Jihočeským mořem.
Tady na hrázi jsem si dala kapří hranolky........byli moc dobré,doplnili jsem tekutiny a jeli dál.

Náš směr byl ,,Pomník Emy Destinové"
Kamenný památník s epitafem postavený u Nové řeky, na místě, kde Ema Destinová ráda lovila ryby. Místo je dobře přístupné jak pěšky, tak na kole od Stříbřeckého mostu.

Zde jsme se rozhodovali zda pojedeme dál na zámek ve Stráži nad Nežárkou a nebo zpět směr kemp.

Chvíli jsme pokukovali po obloze......no, moc se nám to již nezdálo.....tak jsme zvolili variantu vrátit se zpět směr kemp.Přes sebou jsme měli cca 20 km

Ujeli jsme kousek.....možná 2 km a co se nestalo?......Najednou se tak zatáhlo,mrak, zvedl se vítr a začalo tááák pršet a do toho i malé kroupy.....no co dělat!Schovat se nadalo naprosto kam.....začalo bouřit.Nezbylo nám než pořád jet dál....na cestě voda.....co voda potok! Cestou jsme potkávali cyklisty schované pod stromem,ale ta bouřka....ne.... musíme jet....říkal manžel.A tak jsme jeli,celý mokrý z bot tekla voda.

To nebylo vše, asi po 10 km jsme potkali další jedoucí cyklisty......vraťte se zpátky...tam neprojedete!....jsou tam popadané stromy.Představa cesty zpět?Ne jede se dál!To už se k nám přidali další co měli cestu stejnou a tak nám nezbylo než kole přenášet.....byla to doslova spoušť.Těch stromů bylo několik za sebou.....ale zvládli jsme to.Připadala jsem si jak v hororu,ta bezmoc......nohy bolely......déšť neustával.Nejradši bych sekla s kolem a sedla pod strom,ale že jsme v tom nebyli sami tak nějak jsem si řekla musíš!

Hurá přijeli jsme do vesničky asi 4 km od kempu,to už jsem věděla že bude cesta po silnici,ale ty nohy bolely a nechtělo se jim už šlapat.Ze všech sil jsem dojela do kempu....doslova špinavá od bahna,mokrá......ale dojela.Vyndala obsah brašny......foťák,mobil......byly naštěstí vpořádku....déšť přežily.

Sprcha byla nutná,kola umytá v rybníku.Sedla jsem si na postel v ruce hrnek s teplým čajem a ........přemýšleli jsme oba co se mohlo stát být v úseku kde padaly třeba stromy.

Stalo se Vám někdy něco podobného?

Hezký den Marťula