Pomalu máme za sebou poslední prázdninový víkend.......abych byla přesná sobotu.Je večer sedím pod pergolou a píšu příspěvek,chvíli předtím jsme zde i povečeřeli.Takových chvil bylo letos hodně,užila jsem si to.
V týdnu jsem vyčistila zhruba zahradu,po parném létě byla chudinka suchá.Trávník se již zazelenal,rajčátka pomalu dozrávají, tu a tam kvete ještě nějaká květinka.
Dnes jsme odpoledne byli na kolech,dojeli jsme na Hostivařskou přehradu,kde jsme se snad již letos naposledy vykoupali.Cestou zpět jsme doplnili tekutiny,,,,,v podobě zakázaného pivka,nemělo by se ....jede se na kole,ale.............
Jen co jsme sáhli na kliku vrátek, přiběhl Maxík, který nás vždy vítá a je rád že jsme se mu vrátili.Moc dobře věděl že bude procházka.A byla, i on se vykoupal v našem rybníku a byl spokojen.Kráčel si spokojeně lesíkem a hlídal si své páníčky.
Domeček zase z jiné strany tzv.od potoka a ze silnice.
Na procházce s Maxíkem.
Další dečka dnes naškrobená a na sluníčku usušená.
Věnec z klasů......tak je nazvána dečka v SABRINĚ ,,DEKORAČNÍ HÁČKOVÁNÍ" č.55 Píše se zde:
Průměr cca 32.cm-obtížnost pro začátečníky.
Materiál :cca 40g bavlněné příze MANUELA 20" nebo fy SCHOELLER+STAHL". Háček č.0,75-1fy,,PRYM".
Kolo jsem vzdala.....v tomto vedru opravdu nelze.Práce na zahradě.....to samé.
Posezení v pergole....tak po ránu nebo večer.Tak kam jinam se zašít než domu.......tam to ještě trochu jde............a nebo k vodě.
No jo,ale je po dovolené!
Ještě dva dny než půjdu opět do práce,když to tak shrnu,tak ten první týden dovolené byl co se týká počasí bezva ......i toho 26.července....k tomuto datu se váže pranostika,,Svatá Anna,chladna z rána se opravdu vyplnila,ale pak to zase nastalo...............vedro.
Takže i práci na zahradě jsem vzdala a tudíž jsem vzala opět háček,bavlnku a nějakou tu inspiraci a začala.......no a tady je má dnešní ukázka.
Sáček LEVANDULOVÝ
Jeho popis je velice jednoduchý.Začnete dnem z krátkých sloupků.Dno oválné a pak háčkujete kolem dokola filetovou technikou.Lem je do jednoho okénka 8.dl.sloupků a pak do druhého kr.sloupek...to opakujeme kolem dokola.
Do uháčkovaného sáčku jsem ušila takový polštářek naplněný dutým vláknem a sušenou levandulí.Vložila do obalu,upravila,protáhla háčkovaným obalem stužku,stáhla a zakončila mašlí.
Moje oblíbená orchidej
Opět v plné kráse,a nejen ta i ty ostatní.
Tady obrázkový postup...nic složitého.
I orchideje potřebují chránit před prudkým sluncem....hlavně jejich listy.
Okno na verandě je opět plné Ibišků....i ty moc pěkně kvetou,i když jejich květy moc dlouho nevydrží.
Dečka
Materiál stejný jako na sáček.Moc se mě líbil motiv tak jsem musela vyzkoušet.
Zvláštní žlutá barva, a protože je dále od okna a ne na parapetu, její stvol se hodně vytáhl.
Bordura v odstínu levandule.....tak bych mou práci asi nazvala.
Použila jsem jako inspiraci ,,Dianu háčkování"........KRAJKY A LEMOVKY
Doma jsem již sklidila poslední levanduli, usušila jsem a bude jako zásoba do polštářků aj.....
Ty keříky které jsem před dovolenou sestříhala......tak trochu s citem, nádherně zhoustly a znovu budou kvést.Sice ne tak jak poprvé,ale kvítka již mají.
Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920. Leží u samoty Tešnov v katastrálním území Bílá Třemešná, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem, v úzkém údolí, jež procházíKocléřovským hřbetem. Na levém břehu ji lemuje rozsáhlý lesní komplex Království, zbytek starého hraničního hvozdu, po němž získala přehrada své jméno.
Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti vyhledávaným cílem turistů.
Je to nejhezčí přehrada.......jste jak v pohádce.Kdo bude mít cestu kolem určitě se zastavte.....stojí to zato!
Zámek Nové Město nad Metují
Naše další zastavení.....jak jinak dostali jsme se k němu na kole.Opouštěli jsme kemp hned ráno a vraceli jsme se zpět navečer... O tomto zámku se píše: Je to perla kladského pomezí. V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, pradědeček dnešního majitele. Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti.V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou.
Tak tady začala naše dovolená.......krásné prostředí co?
No, nebyli jsme ubytováni na zámku,i když......nýbrž na přehradě ROZKOŠ(v chatičkách).
Určitě jste poznali RATIBOŘICE.....BABIČČINO ÚDOLÍ. Co se dočtete: Ratibořice (německyRatoborschitz) je místní část městaČeská Skalice. Leží v údolí Úpy a je známá zejména díkyspisovatelceBoženě Němcové, která zde prožila své dětství. To ovlivnilo její budoucí tvorbu a její nejznámější dílo, Babička, je místem zasazeno právě do Ratibořic. Zdejší zámek, Staré bělidlo či Ludrův mlýn jsou zejména v létě častým cílem turistů. Přisčítání lidu v roce 2001 žilo v Ratibořicích v 8 domech 22 stálých obyvatel.
Stalo se pravidlem že sebou vozíme kola....i tak tomu bylo letos.Toto je má první fotka a naše první projížďka-výlet.Bylo hezké počasí,tak akorát na to kolo.
Přehrada a voda na ni nebyla vhodná ke koupání.Letošní horké dny......opět
Dali jsme si pečenou klobásku,hořčici,křen a nakládané zelí....samozřejmě chléb a nesmělo chybět pivečko.
Posezení bylo moc příjemné.
Dále jsme pokračovali ke STARÉMU BĚLIDLU kde je ke zhlédnutí Babiččina světnička.Pak ke splavu.
Na tomto místě se vždy na chvíli zastavím,udělám fotečky a vzpomenu si na.....no podívejte se,alespoň si připomenete.
Zpět k zámku
Na prohlídku zámku jsme tentokrát nešli,již jsme zde byli před několika lety a já snad i ze školou.
Obdivovala jsem krásné jezírko s bohatě kvetoucími lekníny a vůbec okolí zámku.
Jinak v okolí je plno jiných zajímavostí,takže jsme zde projížděli přes park několikrát.
A tady máme hned další
BARUNČINA VYHLÍDKA
VILA BARBORA
Pokud si sednete na kolo a vydáte se od zámku na tuto vyhlídku......trochu se zapotíte,ale výsledek je.... skvělý výhled do daleké krajiny.
Co se o ní píše
Vyhlídka s posezením v přírodě na okraji obce Hořičky dostupná po značené odbočce z turistické cesty z Hořiček na Rýzmburk. Poskytuje nádherné výhledy na blízké i vzdálenější okolí, často až na Kunětickou horu, Hradec Králové, Vrchmezí či Hejšovinu i na Sněžku s pásmem Krkonoš. Skutečné dioráma.
BARUNČINA ŠKOLA
Když chodila Božena Němcová do školy
U nás školy nebylo a děti museli chodit na učení do města hodinu cesty vzdáleného.Ráno šli a večer přišly.
Sotva kukačka v sednici odkukala čtvrtou hodinu, vzala babička vřetánko pod paždí a řekla Adélce: Pojď děvenko,půjdeme školáčkům naproti a počkáme na ně u mlýna.
Ani zpěv nebyl v naší škole v podruží.Školní písně naše mívaly dvě tři,nejvýše pět slok.Než učili jsme se i chorálu.