DNES NA PLOVÁRNĚ..........PLOVÁRNA SENOHRABY

                                Plovárna a přívoz v malebné přírodě u řeky Sázavy.

HISTORIE PLOVÁRNY

DOČETLA JSEM SE

http://www.plovarna-sazava.cz/

Malebné údolí Mnichovky a především její soutok se Zlatou řekou, jak nazývali Sázavu trempové ve 20. a 30. letech 19. století, patří dodnes k oblíbeným cílům celoročních výletů. Nejinak tomu bývalo dříve. Zdejší brod se nacházel na významné spojnici přemyslovského pohraničního hradiště Lštění z 10. - 12. století s pražskou kotlinou. V polovině 13. století stál na svahu nad Mnichovkou bezejmenný dřevohlinitý hrad, po jehož zániku byl na protějším kopci v závěru 13. století postaven známý hrad Zlenice (lidově nazývaný Hláska).

Již nepochybně v tomto období zdejší potok i řeka sloužily obyvatelům těchto opevněných sídel k hospodářským aktivitám (hamr, mlýn, snaha o separaci zlata ze zdejších říčních kamenů) a samozřejmě k praní prádla a očistě. Odtud i zřejmě nejstarší pojmenování zdejšího areálu na přelomu 19. a 20. století – koupadla. Výstavbou železnice a letních i trvalejších sídel pražské honorace v okolí tehdy ještě čistě agrární vesnice vzrostl v tomtéž období i zájem o turistiku, rekreaci a sport. Koupadla či říční lázně splňovaly tyto kritéria beze zbytku. To si uvědomili i tehdejší místní „developeři“ (A. Šimek, V. Lada) společně s architektem a stavitelem O. Dvořákem a kameníkem A. Puppem. V roce 1899 byl těmito společníky založen Okrašlovací spolek, který inicioval úpravu cest k lázním, výsadbu okrasných stromů, instalaci laviček i lávek a především výstavbu boudy ke svlékání s oddělením pro muže a ženy.

...........v roce 1906 realizována výstavba velkých lázní podle projektu architekta O. Dvořáka za 1.400 Kč. Přestože bylo z rozhodnutí panství Komorní Hrádek nutno v roce 1913 lázně vyklidit a zdejší objekty demolovat, hned následný rok byla realizována výstavba druhých lázní, které byly slavnostně otevřeny 26. 6. 1914 (okrašlovací spolek si pronajal zdejší pozemky na 15 let). Po 1. světové válce bylo nutno lázně obnovit a jejich třetí etapa se začala psát hned v roce 1918, kdy bylo postaveno 50 nových kabin. V letech 1930-32 byly zakoupeny pozemky na obou březích řeky (za 49.000 Kč), správce lázní byl p. Rudolf Kopsa (z čp. 40) a ve spolupráci s obcí Zlenice byl v roce 1931 vybudován domek pro plavčíka, koupeny dvě lodě a na zlenické straně vybudovány dva kurty, benzínová pumpa a převlékárny. Rozšířen byl i název zdejšího spolku na „Okrašlovací spolek pro Senohraby, Zlenice a okolí se sídlem v Senohrabech.“ Po válečných útrapách byl zdejší spolek v červnu roku 1957 začleněn do MNV Senohraby a zdejší přívoz, jehož tradice sahá až do roku 1920, i říční lázně s plovárnou byly spravovány přímo obcí. Plovárna se stala oblíbeným místem úniků před tuhou normalizací především v 70. a 80. letech 20. století, avšak období porevoluční přineslo nejen dramatický odliv zájmu o tento způsob rekreace, ale také devastaci mobiliáře plovárny. Změnu přinesl až vznik bohulibého „Občanského sdružení pro obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu“ v roce 1997. Toto sdružení se dodnes snaží udržet provoz říčních lázní i přívozu a zachovat jeho neopakovatelnou atmosféru i budoucím generacím.

KRÁSNÉ LÉTO U VODY

MARŤULA

AFRIKA V LEDNICI

SOCHY Z PÍSKU-písečný svět hned vedle zámku.......VELKÉ SOCHY z mořského písku.
Určitě stojí za podívanou...... kdo pojedete do LEDNICE nezapomeňte!
NĚCO TAKOVÉHO JSEM JEŠTĚ NEVIDĚLA.......je tady i ZIKMUND s HANZELKOU

JE TO OPRAVDU JEN Z PÍSKU?

,,PÍSEK SE UDUSÁ S VODOU-TO JE VŠE"

JAK DLOUHO SE SOCHY VYRÁBĚLY?

,,NA SOCHÁCH PRACOVALO OSM SOCHAŘŮ-VÍCE NEŽ DVA MĚSÍCE"

CO KDYŽ ZAPRŠÍ?

,,MALÝ DÉŠŤ SOCHY VYDRŽÍ,NESMÍ PRŠET DEN V TAHU-PAK PADAJÍ"

A CO KROUPY?

,,TO JE KONEC......"

VÍCE SI PŘEČTETE ZDE

MARŤULA

Naše dovolená........JIŽNÍ MORAVA

Počasí vydařené......ale....tropické teploty nás odrazovali z delších výletů na kolech,přestože jsme vyjížděli brzo ráno......to bylo ještě snesitelně....odpoledne jsme se vraceli docela vyčerpaní.....ale pitný režim a odpočinek byl na prvním místě,ono se ani jinak nedalo.

CESTA na kolech...... rozhledna MAJÁK
Z LEDNICE  po silnici na PODIVÍN,po cca 2km(za mostem přes řeku DYJI)odbočíme doleva.....směr PŘÍTLUKY......již z dálky vidíme na vršku rozhlednu.

Kostelík v PŘÍTLUKÁCH a v pozadí rozhledna MAJÁK

ROZHLEDNA  MAJÁK.......dřevěná rozhledna s ocelovými prvky.

Nadmořská výška: 292m

Celková výška:27,6m

Výška vyhlídkové plošiny:21m

Počet schodů:105

Maják je rozhledna na kótě Přítlucká hora, náležející Milovické pahorkatině, severně obce Přítluky v okrese Břeclav.

krásný výhled na PÁLAVU,NOVÉ MLÝNY.............ZAJEČÍ......další rozhlednu DALIBOR.

Tak a jsme nahoře......došplhali jsme se s koly k rozhledně..............rozhlédli se .......nádhera.

Odložili kola a vystoupali jsme po 105 schodech nahoru až k vyhlídkové plošině.....ve výšce 21 metrů.......tam  se vám naskytnou neskutečně nádherné výhledy do krajiny plné vinic.

Významnou dominantou krajiny kolem obce ZAJEČÍ je její kostel.

Tady jsme se zastavili na sklenku vínka

Vinařství  U KAPLIČKY v ZAJEČÍ

dočtete se

Vinařská obec Zaječí je odpradávna zajímavá svou polohou na rozhraní dvou největších vinařských podoblastí "Velkopavlovická" a "Mikulovská". Zdejší kraj je zcela protkán vinařskými stezkami a určitě nadchne každého milovníka vín. Zdejší sklepy skrývají mnohdy nádherná a zajímavá vína.

ROZHLEDNA DALIBOR U OBCE ZAJEČÍ NA PÁLAVĚ

Přímo pod rozhlednou se nachází vinařství U KAPLIČKY

Celková výška je 11 metrů a vystoupat na ní můžete po železných žebřících zajištěných madly.Rozhledna je zděná.

A opět se vám naskytne nádherný výhled do krajiny okolo PÁLAVY

Hezký letní den Marťula

JEN TAK Z PROCHÁZKY

hezké léto

MARŤULA

TIP NA VÝLET

ZŘÍCENINA HRADU A ZÁMKU ZVÍŘETICE
Zvířetice jsou rozsáhlá zřícenina hradu přestavěného na renesanční zámek nad vesnicí Podhradí asi 2 km jihozápadně od města Bakov nad Jizerou ve výšce 250 m n. m. Od roku 1958 je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR.

Dočtete se

V předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže. Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance

Výšky moc nemusím,i když bych řekla,že je to již lepší.......ale dostat se nahoru na věž.... byla odvaha.

Koukněte se na to zábradlí.....nedovedu si představit jít nahoru s dětmi.....ty otvory jsou tak velké.....a je to pěkná výška.

více se dočtete ZDE

Mějte se 

Marťula

ROHLÍKY Z DOMÁCÍ PEKÁRNY

INGREDIENCE:

250 ml mléka

lžičku cukru

1 lžičku soli

3lžíce oleje

1 celé vejce+žloutek

1/2 kostky droždí

500 g hladké mouky

DO TĚSTA JSEM SI PŘIDALA SLANÁ SLUNEČNICOVÁ SEMÍNKA 

(půl sáčku)

Na rohlíky jsem pár minutek před dopečením dala slabé plátky sýra LANDAMERU

Ten kdo si připravuje těsta v domácí pekárně......určitě má prostudovaný 

Postup přidávání surovin do pekárny

Krásně prohnětené a nakynuté těsto z domácí pekárny jsem vyndala na vál(už jsem jej nepropracovávala)....vál jsem mírně pomoučnila......těsto rozdělila cca 14-15 dílků(podle toho jak chcete rohlíky velké)Těsto se nelepí.Potom pomocí válečku vyválela placky ve tvaru elipsy a stáčela a stáčela až vytvořila rohlíky......dala na plech vyložený pečícím papírem...cípem dolů,aby se rohlíky neotevřely....nechala nakynout cca 30 minut......pak pomašlovala rozšlehaným vajíčkem a vložila do vyhřáté trouby na 200stupňů cca 10 minut.....pak snížila teplotu cca 170 stupňů a nechala dopéci....dvě minutky před vyndáním jsem na zlatavé rohlíky pokladla sýr,aby se roztekl.

                     

                                                      Takto dopadne rohlík,který se neotočí cípem dolů        

Tak dobrou chuť

Marťula